Rodoporadna

Upřímně mohu říct, že jsem ještě nepotkala člověka, který by v sobě neměl zbloudilou duši. Máte najednou pocit, že to, co se vám dřív líbilo, se vám už nelíbí? Že vám nikdy nevadilo dívat se z výšky někam dolů a nejednou máte závratě? Máte neododlatelnou chuť napít se nápoje, který jste nikdy nepili? Běhá vám mráz po zádech, když vstoupíte na hřbitov? Potom věřte, že se do vás dostala zbloudilá duše a navádí vás  

 Jak se do vás zbloudilá duše dostane

Člověk má okolo sebe auru, která ho chrání.... to už známe  Při jakékoli silné emoci – ať už kladné či záporné – se aura otevírá a tudy si do nás může vlézt právě cizí entita, zbloudilá duše.  Pokud je její vůle silnější, než je vůle naše, začneme se chovat úplně jinak. Nejhorším případem zbloudilých duší je schizofrenie.

Bohužel zbloudilých duší si do nás může vlézt i několik. Jsou to chronické bolesti, které najednou pociťujeme. Chuť na alkohol, který začneme konzumovat ve větší míře, než dosud. Nejrůznější sexuální úchylky a praktiky dosud nepraktikované.

Jedna starší klientka byla nešťastná, že jí vždycky běhá mráz po zádech, když jde na hřbitov k hrobu svého manžela. Pochopitelně v sobě měla duši staršího pána, která měla panickou hrůzu ze hřbitovů, protože tam dost nešťastně onen pán přišel o život. Vždycky, když paní vyrazila na hřbitov, se duše onoho pána začala bouřit a klientce tím pádem běhal mráz o zádech.

Jeden nejmenovaný malíř ráno vstal v devět hodin, do večera maloval krásné obrazy a kolem šesté položil štětec, oblékl se a šel do hospody. Tam zhruba do jedné do dvou hodin pil alkohol. Pak šel domů vyspat se a ráno zase vstal, vzal štětec a do večera maloval. Jenže on o svém opilci v sobě věděl a vůbec mu to nevadilo. Naopak. Říkal: Dopoledne maluju, on spí. Večer se probudí, já dostanu chuť na alkohol, položím štětec a vyrazíme spolu na pivo.

Zabil se vám někdo blízký při dopravní nehodě a vy na něj pořád myslíte? Potom vězte, že ho držíte u sebe a on nemůže odejít do Nebe. Dříve nebo později si do vás vleze. Vy můžete mít pocit, že je stále s vámi. On s vámi vlastně je, ale jinak, než by měl být. Jedna klientka středního věku milovala svou babičku. Měla po její smrti jisté problémy. Přišla ke mně, babičku jsme "odvedly" a klientka byla nešťastná – "Teď už jsem opravdu úplně sama, už mě nikdo nemá rád." A mohly jsme začít s regresí na smutek.

Ať tak či onak, zbloudilé duše v nás nemají co dělat. Patří do jiné dimenze. Škodí nám. Proto by se měly odvést do onoho pomyslného Nebe, do barda, nazývejte si to, jak chcete. Více se dočtete v knížce Nesvobodné duše od paní Koubové. Popisuje zde devět druhů těchto duší. Setkala jsem se v praxi s dvanácti druhy, ale v podstatě je to popsané věrně.

Jelikož zbloudilých duší je okolo nás tolik moc, dostali jsme na jednom kurzu z Vesmíru návod, jak odvést více duší najednou. Říkám tomu zlatý autobus a nevěřili byste, jak se dušičky těší, že konečně odjedou pryč. Někdy je jich až několik tisíc. Stojí ve frontě a mačkají se jedna na druhou ...

Jak se odvede zbloudilá duše

 Úplně jednoduše  Postup je stejný jako u regresí. Sednete si, zavřete oči, uvedu vás do hladiny alfa a navážu s dušičkou kontakt. Skrze vás, samozřejmě. Všechno víte, všechno vnímáte. Protože vaše zbloudilá duše vám má něco ukázat, někam vás posunout. Vše, co se nám v životě stane, se stane z nějakého důvodu a naším úkolem je tento důvod najít a pochopit.

Ne vždy je dušička ochotná si povídat. Ne vždy vám řekne všechno, na co se jí ptáte. Ale vždy se povede jí vysvětlit, že má odejít. Poděkovat jí a odvést do Nebe, kde se může reinkarnovat do svého nového těla. Bez svého těla se nemůže projevovat tak, jak by chtěla. Potom se nám povedou otevřít ony pomyslné dveře do dalšího života bez chyb, které se nám staví do cesty.

Nejzářnějším případem, kdy duše chce odejít, je Jirka Schelinger. Poté, co skočil do vody Dunaje, okamžitě si jeho duše vystoupila z těla. Chvíli se dívala na hladinu řeky, tmavou a neklidnou, chvíli hledala tělo, do kterého by se mohla vrátit, a poté odletěla. Dva dny poletovala po okolí, užívala si volnost, pohyb myšlenkou, to, o čem jen slýchávala.  Potom pomalu putovala do Prahy, za kamarády. Jenže ji nikdo neviděl. Seděla v hospodě vedle nich, chtěla se napít piva, ale nešlo to. Mluvila na ostatní, říkala: "Já jsem tady, nebuďte smutní." Nikdo ji neslyšel. A potom ucítla velikánskou sílu, zvláštní velikánský smutek. Ta smutná síla ji k sobě přitáhla a duše Jirky si vlezla do jiného těla, kde strávila dalších osmnáct let. Po těch osmnácti letech chtěla sama  odejít, už byla na okraji aury a jednoho podzimního dne roku 1999 byla "odvedena" do Nebe. Nechtěla se ani loučit, spěchala, aby už byla z tohoto světa pryč.

Duše si zachovává poslední fyzický pocit těla. Např. tělu, do kterého si vlezla duše Jirky, bylo pořád zima. Hlavně v nějakých vypjatých situacích. Protože se utopil, duše si pamatovala studenou vodu a svůj pocit potom přenášela na cizí tělo, ve kterém "bydlela". I podle těchto příznaků se dá poznat, že máte uvnitř sebe někoho cizího.

Duše, co odejít nechtějí, s těmi je to horší. Jak jsem již uvedla, setkala jsem se s dvanácti druhy těchto duší. Jsou to např. otcové, kteří zavinili dopravní nehodu, zemřeli a teď - jako duše - chtějí ochraňovat své nejbližší. Proto odmítají odejít. Jedna klientka pořád cítila syna, který se jí zabil na motorce. Přišla i se svou snachou a zjistily jsme, že snacha muže nechtěla "pustit", že ho doslova stáhla do sebe. To je ten druhý extrém dopravních nehod. V tomto případě nechce živý člověk, aby duše odešla. I to se, bohužel, stává.

Regrese v zastoupení

Nejhorší zážitek z odvádění zbloudilých duší jsem zažila s klientkou, jejíž manžel, majitel jedné obrovské firmy, odjížděl obchodně do zahraniční. Při uzavírání obchodů se často popíjí. On to s pitím dost přeháněl a jednou se mu stalo, že si do něj vlezl Vasil. Byl to místní lamač ženských srdcí, trochu jednodušší, úžasně vyspělý chlap a byl na to všechno patřičně hrdý. Také dost pil (duše si vždycky vybírá člověka s podobnými vlastnostmi), do rána se z opice vyspal a přes den jezdil s náklaďákem do lomu pro kameny. Jednou nemohl svůj náklaďák nastartovat a včas ujet a kameny ho i s autem zasypaly. Dušička si vylezla z těla, čekala v místí putyce na nějaké podobné tělo a když ho uviděla, hupsal si dovnitř. Od toho dne se milý majitel firmy začal měnit. Hlavně doma. Nejen, že si našel místní milenku, ale doma s manželkou přestával komunikovat a takové ty nepříjemné věci. Došlo k rozvodu a manželka chtěla pochopit, co a proč se stalo, kde udělala chybu. Došly jsme až k jejímu manželovi - a zde je další druh regrese tzv. regrese v zastoupení.

Regrese v zastoupení spočívá v tom, že přes někoho se audituje někdo jiný. Ve výše uvedeném příkladě se jednalo o manželku. Sama jsem používala jisté medium, které mi s podobnými lidmi pomáhalo. Nebojte se, všechno je v souladu s Vesmírnými zákony. Ty se dodržovat musí, jinak to prostě nebude fungovat. A navíc regrese nejde použít v negativním slova smyslu, na rozdíl od hypnózy.

 Milý Vasil se s námi bavil naprosto nadřazeně, sebevědomí měl na rozdávání a když jsem mu řekla, že je v cizím těle a že tam nemá co dělat, rozčilil se. Že prý jeho tělo zůstalo pod hromadou šutrů a tohle tělo je ještě hezčí, než jeho původní. A navíc se dostane po celém světě, což ve svém těle nemohl. Po dlouhých tahanicích se nám konečně povedlo Vasila dostat pryč, do Nebe. Sice s pomocí andělů, ale podařilo se.

Co čert nechtěl, za pár týdnů klientka volá, že je bývalý manžel ještě horší, než dřív. Že se to po regresi trochu zlepšilo, ale po poslední obchodní cestě si s ním vůbec neví rady. Milý Vasil si vlezl do těla znovu. Ovšem kdo poruší Vesmírné zákony, toho stihne trest nejvyšší. Pro Vasila si přišli tři andělé. Jeden nesl planoucí meč (asi jako ve filmu pana Trošky Slunce, seno...) a tím mečem prostě duši donutil k návratu. Tyto informace jsou už dost nadčasové, proto je zde neuvádím detailně, čtenář jistě pochopí. Jen jsem chtěla, aby v nás zůstávala alespoň malinká naděje, že zlo je vždycky potrestané, i když to někdy trvá dlouho.

Progrese

 Od té doby se klientka neozvala, předpokládám, že je v pořádku. Ještě jsme spolu udělaly tzv. progresi - to je nahlédnutí do budoucna, co se stane. Nedoporučuji dělat ze zvědavosti. Cesty k Bohu jsou plné křižovatek. Stejně jako karty i progrese nám může ukázat pouze jednu možnost v určité situaci. Nikdy nevíte, co se stane zítra, za hodinu, za měsíc, proto o předpovídání budoucnosti nemám nejlepší mínění. Jedná se o autosugesci. Pokud mi někdo nalajnuje cestu na příštích pár let, podvědomě se budu snažit v daných chvílích zachovat tak, aby se stalo to, co se údajně stát má.

Tarotové karty nám také mohou napovědět, co dál, ale ty nejsou o nějakém šarlatánství. Tarotové karty je úžasná magie a kartář, který opravdu umí, vám může nesmírně pomoci. Nejen kartář, sami si můžete vytahovat denní kartu jako cestu duše nebo jako cestu vztahu. Stačí zakoupit karty, odborné knihy a můžete začít. Počítejte ovšem s větším finančním obnosem na pořízení karet a knih.

 Už víte, proč...

 ...nám běhá mráz po zádech, když vstoupíme na hřbitov?

 ...na co nám umí odpovědět odvádění zbloudilých duší